Hopsa hejsa do Brandejsa na výstavu obrazů
04.07.2024
V galerii Kočárovna se právě teď v červenci koná zajímavá výstava obrazů neobvyklé kombinace technik.
Spojení dřevořezby a malby, to je pro mě to pravé, říká výtvarník řezbář a autor výstavy Pavel Kůla.
Nejde o klasické reliéfní obrazy, či dřevoryty, neboť je v nich daleko více malby a dřevořezba je jemnější.
Autor používá lepenou dřevěnou desku, nejčastěji borovicovou.
Pro svoji pevnost a trvanlivost si však oblíbil různé druhy překližky, což je opět novátorství. Výrobci a prodejci překližky by se asi divili, co vše se může z překližky vytvořit.
Co na výstavě můžete vidět?
Zcela určitě vás může překvapit série čtyř obrazů s názvem: A nemohlo by to všechno být tak trochu úplně jinak?
První obraz nese jméno Pomíjivost.
Cílem není představit dokonalý obraz, ale kontrast, mezi uměním a pomíjivostí.
Zub času na dřevěné desce obrazu je nepřehlédnutelný.
Druhý obraz je pojmenován známou větu z bible: Prach jsi a v prach se obrátíš.
Ohněm spálený dřevěný kříž s prázdnou siluetou Ježíše vyhlíží tajemně. Doslova z něj čiší směs ozvěny dávných časů a pomíjivosti, což podtrhuje rozpadající se dřevotříska, na které je kříž zavěšen.
Třetí obraz má odvážný název: A nemohlo by to být všechno, tak trochu jinak?
Na obraze si všimněte, že hlava je vyplněna hvězdnou oblohou, stejně jako prostor kolem zamýšlející se hlavy. Zajímavé je světlo uprostřed ní.
Čtvrtý obraz celkem jasně ukazuje Ježíšovu siluetu prázdného místa na kříži a tato prázdná silueta kráčí dál prostorem.
Ježíš pravil:
Já i otec, jsme jedno.
Zvednete kámen a najdete mě tam.
Rozštípnete kus dřeva a já jsem tam.
Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí. Cesta k otci vede jedině skrze mně.
Autor to vnímá tak, že Ježíš, který je zároveň stvořitelem, je všude a ve všem.
Je to pro něj jasné poselství, že nejsme jen pouhým tělem se jménem, ale duchem, či vědomí které je zatím očím neviditelné, ale přesto velmi jednoduše rozpoznatelné. Jsme tím, kdo kouká za těma očima z těla ven, říká autor.
My samozřejmě víme, že každý z nás má právo to vnímat po svém a to, i když s ním nesouhlasíme.
Na druhou stranu nebýt podobných názorů, tak bychom dodnes mohli žít v jeskyních a myslet si, že Země je placatá.
Právě umělci vždy společnosti přinášeli nové úhly pohledů.
Host výstavy Jan Švadlenka
Tohoto sochaře není třeba představovat.
Jeho dřevěné sochy můžete spatřit ve veřejném prostoru na různých částech naší republiky, včetně Prahy.
Jeho nejčerstvější dílem je asi 4 metrová dřevěná socha se symbolem kapky vody, v Mukařově u čističky vody, vedle prodejny Lidl, na Říčansku.
Na výstavě najdete samozřejmě celou řadu dalších zajímavých obrazů.
Věřím, že pokud výstavu navštívíte, nebudete litovat.
Galerie Kočárovna je součástí infocentra, poblíž Zámku.
Město Brandýs nad Labem není v oblasti umění žádným nováčkem, neboť letos se tam konal desátý ročník dnes již legendárního výtvarného festivalu Polabský Mentmárter.
Není náhoda, že se koná v Panské zahradě u Zámku. Tedy kousek od galerie Kočárovna.
Galerie má orevřeno každý den od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin.
Přestože kříž na třetí fotografii může působit trochu tísnivě, tak celkový pocit z výstavy je velmi příjemný, sděluje první příspěvek v knize návštěv.
Takže pokud byste rádi prožili nějaký pozitivní zážitek, tak tato výstava je jistě dobrý typ.
Přeji vám krásné prázdniny.
Imoděv M.
